Zúčastnili jsme se kulatého stolu na téma rané péče v Poslanecké sněmovně

Ve čtvrtek 23.3.2023 jsme se s týmem O děti postaráno účastnili kulatého stolu v Poslanecké sněmovně. Dětské skupiny, hlídací zařízení, sousedské skupiny, dětský klub… Rozmanitost jako cesta jak dát rodičům – matkám i otcům – na výběr, jsou naším velkým tématem a tak jsme nemohli chybět.

Zleva: Alžběta Axmann, Veronika Senciová a Lucie Brudíková

Pozvání jsme obdrželi od pořadatelky Marie Jílkové, poslankyně PS,

která se před časem účastnila našeho kulatého stolu v Ivančicích. 

Jako první mluvila Mgr. Martina Kampichler, Ph.D., expertka na vzdělávání, a tématem jejího příspěvku bylo uvedení rané péče a debat kolem ní do kontextu doby a ukázání i srovnání z jiných zemí.

Mimo jiné demytizovala tvrzení, že:

Zdeněk Matějček preferoval péči matky nad jeslemi a ty jsou stejné jako dětské skupiny. To není pravda zejména proto, že jesle v Matějčkově době byly zdravotnickým zařízením, kde se s dítětem nepracovalo na jeho rozvoji. Tento koncept kritizoval a požadoval přístup psychologicko – pedagogický, tedy takový, kdy s dítětem pracujeme na jeho rozvoji a úměrně jeho vývojovému stupni. Zdeněk Matějček by tedy proti dnešním dětským skupinám jistě nic nenamítal, byly jeho velkým cílem.

Jako druhá mluvila Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D., psycholožka. Její příspěvek také rozprášil mnoho mýtů, které kolem péče kolují. Uvedla na pravou míru zejména tvrzení, která jsou vkládána do úst Johnu Bowlbymu.

• Jistá vazba mezi primární pečující osobou a dítětem je ideální, ale nikoli jediná zdravá. Za nezdravou považujeme pouze vazbu disociovanou.
• Vazba primární pečující osoba  – dítě je klíčová. Bowlby ale netvrdil, že to musí být vazba s matkou.
• Kvalita vazby primární pečující osoby s dítětem rozhoduje o snadnosti navázat další vazby. Tedy, pokud je vazba k matce nebo otci v pořádku, není pro dítě těžké si vytvořit pozitivní a kvalitní vztah k dalším pečujícím osobám.
• Zdravé je mít takových vazeb vícero, nikoli jen jednu.

Jako poslední mluvila Mgr. et Mgr. Lucie Grůzová, Ph.D. Předmětem byl její výzkum dětských skupin. Z příspěvku vyplynulo, že pokud je dětská skupina postavena na principu pedagogicko psychologickém (jak chtěl ostatně i již zmíněný Matějček) a ve skupině je maximálně 12 dětí na pečující osobu a lépe méně, pak dětská skupina může sloužit jako prostředí, kde se dítě setkává s novými situacemi a podněty a vhodně doplní zázemí a péči v rodině.

O dalších příspěvcích do diskuse ze strany účastníků ještě napíšeme!